Proč bychom se báli na Prachovské skály

26.04.2017

Seznámení s trasou

Výlet je veden velice rozmanitou krajinou Českého ráje. Uvidíme zbytky dvou hradů, skalní město, jeskyni loupežníka Rumcajse či hřbitov, který je vzpomínkou na bitvu u Jičína v roce 1866.

Trasa má 15 kilometrů a já osobně jí považuji za nenáročnou. Avšak na trase je jeden úsek, na kterém je potřeba si dát opravdu pozor (o tom se zmíním v popisu). Na trasu se blíže podíváme na mapách.cz.

Kudy půjdeme?

Začneme v Pařezské Lhotě. Přes zdejší hrad se dostaneme do Prachovských skal, které si projdeme. Po prohlídce se podíváme do míst, kde žije nebezpečný loupežník Rumcajs. A přes další hrad a dva hřbitovy se dostaneme do cíle naší trasy - města Jičín.

Kde se můžeme občerstvit na trase?

Prachovské skály - Turistická chata Prachov , Hotel pod Šikmou věží + různá občerstvení v obci Prachov

Brada - restaurace Brada

Kbelnice - Motorest Rumcajs

Jičín - vzhledem k mnoštví restaurací uvedu jen vybrané, které jsou přímo na trase - Hostinec U Šamana , Restaurace Paříž , Restaurace Lucie

Začínáme v obci Pařezská Lhota. Dostaneme se sem autobusem z Jičína - zastávka Holín, Pařezská Lhota obec. Od zastávky se vydáme po zelené značce z kopečka k našemu prvnímu cíli - zbytkům hradu Pařez. Pod hradem je rozcestník turistických cest, a od něj vede červeně značená odbočka na hrad.

Zřícenina skalního hradu Pařez

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály. 

Více informací na webu hrady.cz  a fotogalerie na mém rajčeti.

Po prohlídce skalního hraduse vrátíme zpět na rozcestí. A vydáme se po červené značce směrem na Prachovské skály. Červená značka nás povede i pod místem, kde stávalo hradiště Starý Hrádek (nepřístupné - ochrana přírody). Červená nás dovede k turistické chatě Prachov, která stojí vstupu do našeho dalšího cíle - Prachovských skal.

Prachovské skály

Prachovské skály jsou jednou z nejznámějších oblastí Českého ráje. Velké pískovcové skalní město a jeho okolí lze obdivovat z mnoha otevřených náhorních plošin, na nichž se nacházejí známé vyhlídky - Šlikova, Všetečkova, Hlaholská, vyhlídka Českého ráje a další.

Počátky turismu spadají do 19. stol., přičemž za prvního zaznamenaného turistu lze považovat císaře Františka I., který údajně v roce 1804 skály navštívil a nechal se pronést na nosítkách skalní soutěskou, která pak dostala název Císařská chodba.

Oficiální stránky Prachovských skal a moje fotoalba ze skal z roku 2016 a z roku 2009

Po vstupu do Prachovských skal si můžeme vybrat několik zajímavých cest, kudy toto skalní město projdeme. Od vstupu nás chvilku povedou všechny čtyři turistické značky (červená, modrá, zelená a žlutá). Půjdeme po červené a žluté skrz Císařskou chodbu a dostaneme se na rozcestí "Nad Císařskou chodbou". Na rozcestí se dáme doprava po zelené a žluté. Budeme však prioritně sledovat zelenou značku. Ta nás vede i na vyhlídku Míru, kterou doporučuji navštívit. Po zelené značce pokračujeme skrz Americkou sluj až na rozcestí "Vyhlídka Šikmá věž - odb.". Odbočení na Šikmou věž rovněž doporučuji absolvovat. Výhled je sice omezen díky stromům, ale i tak stojí za to. Na fotky ze Šikmé věže se můžete podívat v mém albu. Po rozhlédnutí se vrátíme zpět na rozcestí a vydáme se po červené na další rozcestí. Další rozcestí je "Pod Šikmou věží" a z něj se vydáme po modré značce. Projdeme kolem hotelu s restaurací Šikmá věž. Dojdeme až do Prachova. Kdo chce, může se podívat do zdejšího Muzea přírody. Dojdeme na rozcestí "Prachov - vstup do skal" a dáme se doprava, stále po modré. Po modré značce půjdeme až k našemu dalšímu cíli, před ním se ale doporučuji koukat, protože mezi stromy je skryto jedno zajímavé místo - Rumcajsova jeskyně.

Rumcajsova jeskyně

Rumcajsova jeskyně je stále upravená, jako by tam skutečně někdo žil. Postel je ustlaná, pro Cipíska je tu připravená svačina, pro Manku kytička a na stole stojí džbán s vodou. 

Pojďte se skrz mé fotografie na rajčeti podívat do loupežnického úkrytu.

Rumcajsova jeskyně se nachází přímo pod naší další zastávkou. Půjdeme stálo po modré a dostaneme se do obce Brada. U rozcestní "Bradaů začíná naučná stezka "O historii hradu Brada a jeho podhradí", která nás dovede až na vrch, kde stál hrad Brada.

Zřícenina hradu Brada

Nevýrazná zřícenina hradu založeného v polovině 13. století Načeratem Hronovicem. Zpustl během poslední třetiny 15. století, od roku 1500 je již uváděn jako pustý. Zbytky hradu byly silně poničeny během prusko-rakouské války r. 1866 a později těžbou pískovce. Na vrcholu pomník obětem války v roce 1866. Z vrcholové plošiny se otevírá fantastický výhled na Český Ráj.

Více informací na webu hrady.cz a fotografie na mém rajčeti.


Jakmile si prohlédneme hradní návrší a pokocháme se výhledem, tak se vrátíme zpět k rozcestí. Než budeme pokračovat, tak se půjdeme podívat na kostel se hřbitovem.

Brada - Kostel sv. Bartoloměje se hřbitovem

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, zmínky jsou o něm z roku 1371. V roce 1622 byl opraven - tehdy byla přistavěna západní předsíň, což připomíná nápis nad jejím vstupním portálem. Podruhé byl upravován v roce 1814. 

Více informací naleznete na webu hrady.cz a fotografie kostela a hřbitova na mém rajčeti.

Po prohlídce kostela se hřbitovem se vydáme po modré značce směr Kbelnice. Dojdeme na rozcestí "Kbelnice - bus" a kousek odtud máme velmi zajímavé místo - vojenský hřbitov. My se k němu vydáme, ale "POZOR !". Cesta k němu vede po velmi frekventované silnici, navíc u hřbitova je drobná zatáčka. Dávejme si velký pozor před jedoucími auty.

Ossarium Kbelnice

Vojenský hřbitov padlých z války v roce 1866. Na hřbitově si můžeme spatřit secesní kapli postavenou v letech 1904 - 1906 J. Marešem podle návrhů V. Wienettla. Bohužel se stal častým cílem nájezdů vandalů.

Fotogalerie včetně nafocených náhrobků najdete zde.

Při zvýšené opatrnosti se vrátíme zpět na rozcestí "Kbelnice - bus" a pokračujeme dále po modré značce. Značka nás povede do Jičína. Je ovšem ještě jedno místo, které stojí za naší návštěvu. Celou trasu občas křižujeme naučnou stezku "Bitva u Jičína 29. 6. 1866". Po překročení řeky Cidliny se nám ukáže panel stezky, který upomíná na neštětsí rakouských vojáků. Pomník je pár kroků od tabule.

Pomník rakouských vojáků

Jičín - Žabínek 29.6.1866
V těchto místech vyvrcholila tragédie rakouských vojáků od I. praporu plzeňského 35. pěšího pluku a I. a II. praporu uherského 33. pěšího pluku z Aradu. Až sem totiž sahal roku 1866 rybník Kníže, a když se rakouští vojáci v noci 29. 6. 1866 pokusili ze severu obejít Prusy obsazený Jičín, byli v těchto místech obklíčeni. Nemálo jich bylo zastřeleno nebo se utopili, několik set jich bylo zajato. Původní kříž na hrobu obětí boje byl později nahrazen záklopní deskou.

Od pomníku se vrátíme zpět. A pokračujeme po modré do centra Jičína. Modrá nás dovede až na Valdštejnovo náměstí. Moje trasa pokračuje dále skrz Valdickou bránu ulicí Husova, do ulice Fügnerova do penzionu Lucie, kde jsem byl se ženou ubytován, a mohu ho jen vřele doporučit.

A samotné město Jičín? Po něm se projdeme v jednom našich dalších výletů.